Obsah :   1.) Historie reálného gymnázia ve Slovenské ulici

            2.) Ředitelé gymnázia

            3.) Profesorský sbor

            4.)  Studenky a studenti v létech 1943 -  1951

            5.) Seznamy studentů v průběhu let od primy do oktávy

            6.) Příloha 1 - Přehled studentů v jednotlivých ročnících

            7.) Příloha 2. - Grafický přehled počtu studentů

            8.) Příloha 3. - Spolužáci od primy do oktávy

            9.) Příloha 4. - Maturitní otázky 1951 

Historie Reálného gymnázia ve Slovenské ulici                             zpět     

Osmitřídní Státní reálné gymnázium s vyučovací řečí českou bylo zřízeno na Královských Vinohradech císařským rozhodnutím ze dne 20. 6. 1912 a dle výnosu ministerstva vyučování ze dne 26. 6. 1912 pod č.j. 29092.

 Ve školním roce 1912-13 byly otevřeny prima až kvarta, a protože ústav neměl ještě svoji budovu, bylo přistavěno třetí patro na budovu dívčí školy v Komenského ulici, kde se vyučovalo, zatímco ve škole v Hálkově ulici, nyní Londýnské, se využívala kaple a tělocvična.

 V září 1913 se ústav přestěhoval do budovy nové obecné školy na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, kde se vyučovalo do konce školního roku 1917. V roce 1915 bylo započato státním nákladem se stavbou vlastní budovy ve Slovenské ulici 27 na pozemku darovaném městem Královské Vinohrady a 15. 9. 1917, ještě stále uprostřed první světové války, se zde začalo vyučovat. Ve škole bylo 13 učeben, ředitelna, sborovna, archiv a kabinety pro sbírky. Během války škola sloužila také vysídleným polským studentům a do roku 1919 dočasně vršovické reálce.

 V prvním roce své existence měl ústav 247 žáků, 105 v primě, 41 v sekundě, 51 v tercii a 50 v kvartě, ale rychle se rozrůstal v důsledku rapidní výstavby Vinohrad a ve dvacátých letech bylo naše gymnázium počtem studujících druhým nejsilnějším ústavem v celém Československu.  

 Škola byla od počátku ústavem chlapeckým, dívky byly přijímány pouze mimořádně. Teprve za druhé světové války, kdy sem byly převedeny celé třídy nacisty zrušeného pražského anglického gymnázia a část žactva z Komenského škol ve Vídni – rovněž nacisty zrušených – byly zde i třídy koedukační. Ve školním roce 1938 – 39 začali ve vyšších třídách studovat žáci a žačky přišlí ze škol v odtrženém pohraničí.

 V důsledku první z mnoha komunistických školských reforem bylo od roku 1948 - 49 zřízeno tzv. gymnázium od kvinty výše. Nižší třídy splynuly s měšťanskou školou ve školu střední a vyšší ztratily svá latinská jména a staly se I. až  IV. třídou.

 Během prázdnin v roce 1949 byla řada pražských gymnázií zrušena a jejich žáci převedeni do jiných ústavů. Gymnázium ve Slovenské zůstalo zachováno, ale nikoliv na dlouho. Přišlo mnoho studentů a studentek ze Smetanky, z Křemencárny, z Vyšehradu  a z dívčích reálných gymnázií v Korunní a Slezské. Ve třídách se tak objevil zjemňující dívčí živel, i když dívky asi nesouhlasí, že by chlapce v tomto věku dokázaly změnit k lepšímu nebo dokonce zjemnit. 

 Ani po naší maturitě se reformy škole nevyhnuly. Od roku 1953 – 54 vznikla v naší budově osmiletka pro děti od 6ti do 14ti let a studenti gymnázia přešli do jedenáctiletky v Londýnské ulici. Další reforma v roce 1961 znamenala změnu osmiletky na devítiletku a oficielním pokračovatelem Slovenské se stalo gymnázium na Korunní třídě.

 Ve školním roce 1981 – 82 se devítiletka změnila na základní školu, ročníky od první do osmé třídy. V této formě existuje dodnes jako zá kladní škola - Fakultní škola Pedagogické fakulty UK.

  Ředitelé gymnázia                                                                  zpět

 1912 – 22   Dr. Josef Miroslav Pražák, dřívější ředitel gymnázia v Třeboni

1922 – 23   František Novotný – zatímní správce

1923 – 31   František Štastný, dřívější ředitel reálného gymnázia v Mor. Ostravě

1931 -  39   Alois Kulhánek

1939 -  41   Bohumil Tesař, zatčen a vězněn nacisty pro odbojovou činnost

1941 -  42   Jan Osvald, pověřen po Tesařově zatčení

31. 10. 1942 -  květen 1945  Otto Caha dosazen jako zatímní správce nacistickým vrchním školním radou, Oberschulsratem, Wernerem. Dvě zajímavosti: Caha, přes svou aktivní spolupráci s okupanty,  nikdy nebyl jmenován ředitelem a jeho syn neuspěl při zkouškách na gymnázium. Zbaven správcovství hned po konci války.

Květen 1945 -  září 1945   Bohumil Tesař, navrátil se z koncentračního tábora, odešel však brzy na ministerstvo.

20. 9. 1945 -  1949 Karel Littloch, dřívější ředitel reálného gymnázia v Brně. Toho si mnozí z nás pamatujeme jako vynikajícího člověka - bohužel až do našich maturit nevydržel. Na konci školního roku 1949 byl, stejně jako řada dalších pedagogů, předčasně penzionován. 

1949 -  1953  Růžena Sachsová, přeložená ze zrušeného gymnázia Slezská, jmenována zatímní správkyní, později ředitelkou.

  Profesorský sbor                                                                     zpět

 V průběhu studia žáků maturujících v roce 1951 tvořili pedagogický sbor tito páni profesoři a paní profesorky:                            

Adámek,   Bajluková,   Bílek,   Boháč,   Dědina,   Dibelka,   Divíšek,   Drozda,   Dunovská,   Dvořáček, Fenrych,   Fiala,   Formánek,   Fořt,   Freibergová,   Fučíková,   P.Gabriel,   Gargela,   Gutwirth,   Hák,   Holoubková,   Hrudka,   Janáčová,   Janatová-Cízová,   Jahnů, Jičínský,   Kácha,   Kaněra,   Kinclová,   Kmochová,   Koníčková,   Kopenec,   Kostelecký,   Krátký,   Lakomý,   Lehár,   Květ,   Maralík,   Martilíková-Gutwirthová,   Mijantová,   Minařík,   Nešpor,  Novotný,  Nývlt,   Petertill, Pohl,  Prokop, Ryšavý,  Soukup,  P.Soukup,   Sztachová, Široký, Škorpišová, Štěpánek, Štěpka, Tomáš, Vandas, Veselý, Vopička,  Vopička,  Weichet,  Wildman,  Ziková.  

Tedy celkem 63 vyučujících, z toho 15 profesorek a 48 profesorů. Pokud jsme některé pedagogy opomněli, tak se jim v duchu omlouváme, neb čas pokročil a ve skutečnosti to už asi možné není, i když borci jako Kopenec či Boháč byli velice mladí, když nás učili.

 Pro úplnost a trochu nostalgického humoru uvádíme některé přezdívky - spojení se jmény ponecháváme na čtenáři: Bič, Dědek, Pepífek, Mládeneček, Loskulák, Švíckej, Paras, Platejs, Fetiš, Modul, Melezínek, Pajda, Kašpar, Knoflík, Sapfo a jistě další.

  Studenti a studentky, v létech 1943 -  1951                       zpět

 Období našeho studia bylo bohužel poznamenáno světovými a domácími politickými událostmi jako málokteré jiné. Omezená možnost gymnaziálního studia za druhé světové války znamenala, že v roce 1943 začínala pouze jedna prima se 44 studenty tehdy chlapeckého reálného gymnázia. Od vánočních prázdnin 1944 byla výuka přerušena ( tak zvané uhelné prázdniny),  studenti si chodili pouze každou středu dopoledne pro úkoly. Tehdejší septimáni a oktaváni byli nasazeni do služeb Technische Nothilfe a Luftschutz. Řádná výuka byla obnovena 15. května 1945. Ve školním roce 1945 – 46 se objevili v lavicích postarší (alespoň jak se nám tehdy zdálo ) studenti, mnozí oblečeni v tzv. battledresech. Byli to mladí čeští vojáci z východních i západních armád a z koncentráků, kterým osvobozený stát chtěl umožnit maturitu, o kterou přišli v důsledku války, ale trochu toho studia odpustit nehodlal. Toto studium na RGS prosadil ředitel Tesař, který se vrátil z koncentráku. Po osvobození pak byli přijímáni další žáci, takže v září 1945 se začalo vyučovat ve třech terciích – dvě byly směru humanitního s výukou latiny a jedna technického zaměření s deskriptivní geometrií. Mezi tercií a oktávou došlo k mnoha peripetiím, změnám a přesunům – někdy z důvodů organizačních, jindy tzv. kádrových, a tak se nakonec studium ze čtyř paralelek ukončilo 127  studentů, z nichž tři nebyli z rozhodnutí tehdejší ředitelky Sachsové týden před termínem z politických důvodů připuštěni k maturitě. Tři spolužáci v průběhu oktávy byli nuceni přejít do gymnázia v Říčanech

 Mimo tyto pohyby docházelo přirozeně i k víceméně normálním změnám jako odchodu  na odborné školy po kvartě, odchodu na jiné ústavy, opakování tříd a naopak příchodu žáků z jiných ústavů.

 Přes všechny změny, které měly jistě negativní vliv na vzájemné poznávání a vytváření trvalejších svazků, se nám podařilo udržet celkem pevné vztahy po více než padesát let od maturity. Je to obdivuhodné, když si uvědomíme, že pouze několik jednotlivců spolu v jedné třídě absolvovali celých osm let (viz příloha č.3).

 V průběhu let našeho studia neexistovaly dnešní výhody, zejména školní kuchyně. Na obědy jsme chodili domů, tak zvaní přespolní si nosili silnější svačiny.  Určitou výjimkou byly roky 1946 – 1950, kdy jsme dostávali zdarma o hlavní přestávce hrnek mléka ,  připravovaného z konzerv od  UNRRY. Výdej prováděly dobrovolně naše matky pod dohledem školníka p. Dvořáka. Od roku 1946 jsme se zúčastňovali týdenního lyžařského výcviku v Krkonoších (Pec p. Sněžkou, Luční Bouda, Harrachov, Špindlerův Mlýn). Několikrát v roce  jsme  v době vyučování chodili na filmy, vesměs sovětské s válečnou nebo budovatelskou tématikou. Zpestřením byla dvakrát ročně prováděná pochodová cvičení do okolí Prahy. Nabídka nepovinných předmětů byla omezena, pouze v septimě a oktávě  měli latináři možnost navštěvovat omezenou výuku deskriptivní geometrie,  dále byla možnost se vzdělat v těsnopise a navštěvovat nepovinou němčinu.

Politický tlak po únoru 1948 měl přímý a nepřímý dopad  jak na profesorský sbor, tak na nás studenty. Uveďme alespoň pár příkladů: nahrazení ředitele Littlocha komunistkou Sachsovou. V únoru 1951 byly nově zavedeny žákovské knížky a oslovování "soudruhu, soudružko". V roce 1951 byli dva spolužáci vyloučeni  pro tzv. styk s cizí mocností,  z politických důvodů bylo v době maturit  nebo krátce po nich zatčeno sedm studentů. Všichni byli spolu se skupinou studentů z gymnasia Kodaňská souzeni tehdejším Státním soudem pro "sdružování se proti republice". Přísný rozsudek byl vynesen 17.11.1951. Tři z nich, i zřejmě v důsledku věznění, zemřeli již v osmdesátých létech. 

Ukázka dobového článku, týkajícího se tohoto procesu .

  V neposlední řadě došlo před maturitami k „obohacení“ kádrových materiálů tak, že mnoha nadaným studentům a studentkám bylo, alespoň na čas, znemožněno vysokoškolské studium. Nutno však připomenout s jistou dávkou generační hrdosti, že zatčení maturanti nakonec, někdy i po letech, maturitu složili a úspěšně dokončili vysokoškolská studia. Přibližně dvě třetiny absolventů našeho ročníku gymnázia dosáhly akademických titulů. Absolvování studia na gymnáziu i při často povrchní domácí přípravě poskytlo všem studentům dobré a široké vědomosti. Prokázalo se to při dalších vysokoškolských studiích, kdy pouze jeden náš spolužák nedokončil své studium na VŠ a, pokud je známo, všichni maturanti se úspěšně uplatnili v praktickém životě, jak v naší vlasti, tak i v zahraničí.

Malá skupinka uvědomělých svazáků byla v oktávách pod dohledem ředitelky Sachsové ustavena jako třídní výbory ČSM a vymýšlela, jak revolučně aktivovat lhostejné študáky. Organizovala různé sobotní a nedělní brigády - samozřejmě bez jakékoliv odměny. Na povinné chmelové brigádě jsme už byli v kvintě a sextě. Ve vyšších třídách byly i brigády ponižující (úklid sekretariátu OV ČSM) nebo velmi rizikové pro nezkušené studenty (hutě a doly Kladno, zemědělství). Naši kolegové Neubauer, Smetana a Studnička na nich utrpěli těžká zranění s trvalými následky.

Maturitní ples v Radiopaláci pojal výbor ČSM jako svazáckou veselici s častuškami, ve svazáckém drezu se však objevila jen hrstka uvědomělých. Svazáci se také podepsali na maturitních tablech. Klasické si uhájila jen oktáva B, v oktávě A nechali soudruzi doplnit velký znak ČSM, v oktávě D si vymysleli kreslené tablo, pokrokový malíř všechny maturanty na kresbě ustrojil do svazáckého. V oktávě C se většina spolužáků  vzepřela  požadavku ředitelky a třídního výboru, aby všichni byli zvěčněni na maturitním tablu v modrých, svazáckých košilích. Nenechali se vyfotografovat, maturitní tablo této třídy proto nevzniklo. Zní to dnes úsměvně,  ale o době to vypovídá.

  Seznamy studentů v průběhu let od primy do oktávy         zpět

Nejpřesnější seznam studentů byl ze tříd maturujících, tj. oktáv. Jak se noříme dále do minulosti, seznamy jsou méně  úplné. Po doplňcích spolužáků a rekognoskací tváří na třídních fotografiích byly údaje první verze almanachu doplněny,  zpřesněny a udávají skutečný stav. Rozhodli jsme se uvádět pouze příjmení s ohledem na ty kolegy a kolegyně, s nimiž nemáme kontakt a jejichž křestní jména nejsou známa.

 Podle evidence bývalí spolužáci absolvovali na RGS následující počet ročníků :

Prima       1943 – 44

Na základě zkoušek ze čtvrtých tříd obecných škol a prvních tříd hlavních škol bylo po dvoudenních přijímacích zkouškách přijato do primy  těchto 44 žáků:

Babka,     Brůha,     Cach,    Cihlář,    Dostál,     Fišer,      Heger,   Hlavatý,  Chamrád,   Kaiser,   Kock,   Kočmerževský,   Komrzý,   Kouba,   Krampera,   Krásný,   Kratochvíl,  Kurz,   Kuthan,   Lhotka,  Macháček, Michálek,    Moravec,   Moudrý,   Novák,   Pertlíček,   Pištěk,   Rozum,   Řípa,   Springer,   Škramovský,   ŠulcV.,   Trčka,   Vecko,     Vičar,   Vrabec,   Vrbenský,   Wick, Wiesenberger,   Zeman.

Odešel : Wick (zemřel).

Sekunda       1944 – 45

Přistoupili: Cmíral,   Kostečka ( opakoval sekundu RGS ),  Neubauer.

Tercie      1945 – 46

Odešel :   Trčka přestoupil na jiný ústav (Velvarská).

Převážně z jiných ústavů přistoupili tito noví studenti:

Beneš, Brindler , Březina, Burgert, Červenka, Dobiáš, Dudek, Formánek, Frk, Gabriel, Hach, Hamouz, Hanuš, Heřmánek, Hodač, Hrdlička, Hybler, Chmelíček, Chyška, Jiráň, Joerges,Junek, Karafiát, Kašák, Keprta, Kheil, Kočínský, Kolbaba, Konopka, Kotlář, Krátký, Kubálek, Kulhánek, Kvasnička, Lakomý, Láznička, Lis, Lukavský, Maštera, Matolín, Melka, , Mindl, Munk, Mühlwald, Němeček, Novák Petr, Novotný V., Novotný Z, Panýrek, Patera, Pelikán, Pour, Pulkrábek, Remr, Růzha, Řivnáč, Srb, Suk, Svoboda, Šembera, Šetina, Šíma, Šíp, Špác, Špička, Šulc B, Tichý, Topinka, Traub, Urban, Vašek, Vodrážka, Voňka, Vršecký, Všetečka, Vydra (dobrovolně opakoval tercii RGS), Zach, Zajíc, Žižlavský.

Kvarta      1946 – 47

Odešli : Cihlář , Vecko (opakovali tercii), Novotný V. (propadl).

Do kvarty přišli tito studenti:

Císař,  Dobeš, Drda,  Dvořák,  Ledinský,  Lízner,  Masopust,  Musil (Blansko),  Nýdl,  Pokorný,  Ráž,  Seidl,  Smrž M.,  Štancl,   Šťastný (Tišnov) , Tomeš (Hongkong),  Vorel,   Žákovský.

V kvartč zemřel spolužák Gabriel , Hlavatý a Kheil opakovali třídu.

Po skončení kvarty přešli převážně na odborné školy :

Brindler, Burget,  Císař,  Drda,  Frk,   Hach, Chmelíček,  Kaiser,  Karafiát,  Kašák,  Keprta,  Kock,  Kočínský, Kostečka,   Kotlář,   Kouba,   Krampera,   Kratochvíl,  Kubálek,  Kulhánek,   Kuthan,   Kvasnička,  Láznička,  Lis,  Lízner,  Lukavský,  Macháček,  Maštera,  Mühlwald , Novák Petr,  Nýdl,  Pištěk,   Pokorný , Rozum,   Růzha,   Řípa,  Řivnáč , Smrž M.,  Šíma, Šíp, Špička,   Šťastný,    Tomeš, Topinka,  Traub,  Vonka, Vorel , Vršecký,  Všetečka ,  Zeman,  Žákovský, Žižlavský. Tichý zemřel.

Někteří z uvedených spolužáků opustili kvartu z prospěchových důvodů již v průběhu školního roku.         

Kvinta      1947 – 48

  Nově se objevují :

Brož, Janů ( Londýnská),   Marek ( Rokycany) ,   Slavík,   Šembera-Fiala.

Z kvinty odešli : Dobeš, Hach, Michal, Pour, Srb, Šembera-Fiala, Šetina, Vonka.

Sexta      1948 – 49

Do sexty nikdo nepřišel.

Dostál , Komrzý, Slavík, přešli na jinou školu, Špác a Štancl opakovali ročník.

Septima ( III. )    1949 – 50

Do septimy přistoupily převážně dívky, a to:

Ehlová,   Havelková a  Novotná z Korunní,  Gregoriadesová,  Solarová, Blanka Zajícová a Špeldová ze Smetanky,  dále Burešová,  Firchová, Hejná,  Horáčková,  Klásková,  Kliková,  Košťálová,  Krejčíková,   Langerová,    Májová, Petráková, Platilová,  Růžičková,   Samková,      Šmídová,  Tatíčková,   Tichá,  Tolarová,  Voleská,   Záběhlická,   Božena Zajícová .  a Zdenková, převážně ze Slezské.

Z chlapců  Boubelík , Brichta ,  Butta , Cvach , Čížek , Dus , Hájek , Hodač, Lavička  ze Smetanky a z Křemencové , Charvát z Vyšehradu .

Po skončení septimy přešli převážně na nově vytvořené pedagogické gymnázium v Korunní :

Burešová , Hodač, Chyška, Masopust , Pertlíček, Platilová, Ráž, Růžičková, Samková , Ráž. Heřmánek byl vyloučen z politických důvodů.

  Oktáva ( IV. )     1950 --  51

V těchto třídách byli tito studenti a studentky:

IV.A  Třídní profesor Soukup

Babka,  Beneš,  Boubelík,   Cach,  Cmíral,  Cvach,  Dudek,  Dvořák,  Fišer,  Gregoriadesová,  Hájek,  Hrdlička,  Chamrád,  Charvát,  Joerges,  Junek,  Kocholatá, (opakovala oktávu),   Kolbaba,   Konopka,  Košťálová,  Májová,  Novák,  Petráková,  Solarová,  Springer,  Tatíčková, Tichá,  Tomandlová (přišla z Ústí nad Labem) ,   Voleská, Vrtiška a  Záběhlická. 

IV.B   Třídní profesor Dr. Miroslav Štěpánek

Brož,  Červenka,  Firchová,  Hejná,  Horáčková,  Hybler,  Janů,  Jiráň,  Klásková,  Krásný,  Krátký,  Krejčíková,  Kurz,  Langerová,  Lavička,  Ledinský,  Lhotka,  Marek,  Matolín,  Melka,  Michálek,  Mindl,  Moravec,  Musil,  Munk,  Neubauer,  Novotná,  Panýrek,  Suk,  Šembera a Vrbenský.              

IV.C   Třídní profesorka Karla Cízová-Janatová

Brichta,  Butta,  Čížek,  Dus,  Formánek,  Hamouz,  Heger,  Kliková,  Lakomý,  Moudrý,  Novotný,  Patera,  Pelikán,  Pulkrábek,  Remr,  Seidl,  Svoboda,  Škramovský,  Šmídová,  Špeldová,  Šulc Bedřich,  Šulc Vítězslav,  Tolarová, Vašek,  Vičar,  Vodrážka,  Vrabec,  Wiesenberger,  Zajíc, Božena  Zajícová,  Zdeňková a Žížala (opakoval oktávu).

IV.D    Třídní profesor Weichet

Tato třída byla vytvořena převážně ze studentů přišlých ze zrušeného gymnázia na Lobkovicově náměstí. Pouze osm studentů byli postupující ze septimy RGS, a to:

Brůha,  Březina,  Ehlová, Havelková,  Kočmerževský,  Němeček,  Urban ,Vydra a. Vepřek (opakoval  oktávu). 

Z Lobkovicova náměstí tedy přišli:

Čásenský,   Fejk,   Fuxa,   Glas,   Grundman,   Kotrba Vladimír,   Kotrba René,   Krapka,   Mašín,   Maštovský,   Murdych,   Pavlát,   Píša,   Pospíšil,   Randýsek,   Smrkovská,   Smrž L.,   Spal,   Suchařípa,   Špale,   Wittlich.

Od 1. ledna 1951 byli nuceni přejít do nového gymnázia v Říčanech :

Hanuš,   Vepřek  a  Blanka Zajícová. 

Příloha 1.                                                                                   zpět

Přehled studentů v jednotlivých ročnících

Příloha 2.                                                                                   zpět

  Grafický přehled počtu studentů v jednotlivých ročnících

  (počty k 1. září školního roku)

Příloha 3 :                                                                                             zpět

Spolužáci od primy do oktávy :

Naše maturitní otázky   (zajímavé) :

  T é m a t a  m a t u r i t n í  p í s e m k y  z   č e š t i n y  :

 1. Citát z Lenina o významu těžkého strojírenství pro zemědělství

2. Třídní boje v české poesii v období Jiřího Wolkera

3. Boj asijských národů za mír ( dopis korejskému studentovi )

  T é m a t a    m a t u r i t n í    p í s e m k y   z  r u š t i n y :

 1.Socialisace vesnice v ČSR a v SSSR

2. Nevolnictví

3. Dětství Kirova ( reprodukce )

1. Naše země v pravěku

2. Země česká na úsvitě dějin

3. První státní útvary na území ČSR

4. První Přemyslovci - vznik českého státu

5. Počátky a období feudalismu v našich dějinách

6. Kultura románská a gotická u nás

7. Zakládání měst a kolonisace

8. Období Karla IV. a Jana Lucemburského

9. Jan Hus a jeho předchůdci

10. Husitské strany -Žižka - Lipany

11. Hnutí husitské a jeho význam

12. Od Lipan k Bílé hoře

13. Kulturní vývoj v době předbělohorské

14. České povstání 1618 a válka třicetiletá

15. Doba pobělohorská - doba temna

16. Absolutismus a centralismus za Habsburků

17. Zrušení nevolnictví, počátky kapitalismu

18. Revoluční rok 1848

19. Vývoj dělnického hnutí u nás

20. Období imperialismu, počátek světové války

21. Boj našeho národa za první světové války

22. Vznik ČSR

23. Historie první republiky

24. Vznik a vývoj KSČ

25. Hospodářská krise a předehra II.světové války

26. Okupace ČSR

27. Slovenské národní povstání - Květnová revoluce

28. Význam osvobození ČSR Rudou armádou

29. Vývoj ČSR od května 1945

30. Pokrokové tradice českého národa

  M a t u r i t n í    o t á z k y  z   o b č a n s k é   v ý c h o v y :

1. Historické formy vývoje společnosti

2. Základní pojmy kapitalistické ekonomiky

3. Základní rysy a přednosti socialistické hospodářské soustavy

4. Plánování - zákon socialistické ekonomiky

5. Pětiletka - naše cesta k socialismu

6. Imperialismus v předvečer socialistické revoluce

7. Ústava 9. května

8. Boj za mír po boku SSSR

9. Srovnání státního zřízení buržoasních demokracií se státním zřízením SSSR a lidových demokracií

10. Socialistická etika a nový typ socialistického člověka

11. Stát a právo

12. Třídní boj, revoluce a diktatura proletariátu

13. Utopický socialismus

14.Tři zvláštnosti výroby

15. Cesta vesnice k socialismu

16. Stalin a národnostní otázka

  M a t u r i t n í    o t á z k y  z   f i l o s o f i e  :